Zpět 17/06/2015

ŠESTÉ ZASEDÁNÍ OSTRAVSKÝCH ZASTUPITELŮ SCHVÁLILO PŘEDNOSTNÍ VYSTOUPENÍ OBČANŮ, ODHALILO, JAK ROZHODOVALI RADNÍ VE VĚCI ZVEŘEJŇOVÁNÍ SVÝCH HLASOVÁNÍ A PROJEDNALO ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2014

Celých devět hodin se 10. června zastupitelé statutárního města Ostrava zabývali projednáváním přibližně třinácti desítek předložených materiálů. Zdrželi se hned na začátku, při debatě o činnosti orgánů města. Podobně rozsáhlá byla diskuze k úpravě jednacího řádu a žádost majitele pozemků i základů skeletu naproti Domu kultury města Ostravy o prodloužení smlouvy. Na řadu přišla i reakce podnikatele na rekonstruovanou ulici Nádražní a také závěrečný účet hospodaření města za rok 2014.

Komise předložila radě návrh zveřejňovat hlasování. Neprošel. Na důvod se ptalo hnutí Ostravak

Po volbách v roce 2014 byla nově ustanovena Komise pro otevřenou radnici a rozvoj samosprávy jako iniciativní a poradní orgán rady města. Na jednání rady, které se konalo 26. května, předložila návrh na zveřejnění usnesení rady v případě nejednotnosti hlasování. „Jako člen komise, která návrh předložila a jejíž členové se napříč politickým spektrem shodli na jeho potřebnosti, se ptám, proč nebyl návrh přijat. Zveřejnění je naprosto legální a funguje v řadě měst tohoto státu. Motivace radních, kteří hlasovali pro zveřejnění je jasná – je to snaha očišťovat město od korupčních pletich. Motivaci těch, kteří se zdrželi, nebo hlasovali proti, neznáme. Občany i nás by velice zajímala, protože nám pomůže příště zodpovědně volit,“ uvedl Tomáš Málek (hnutí Ostravak).

„Rada je kolektivním orgánem města, z žádného zákona nevyplývá, že je povinna zveřejňovat hlasování,“ odpověděl primátor Tomáš Macura (ANO 2011) s tím, že na vznik a existenci komise pro otevřenou radnici nemá hnutí Ostravak copyright. „Nejsem oprávněn říct, kdo jak hlasoval, můžu mluvit leda za sebe.“

Na fakt, že transparentnost měly ve volebním programu snad všechny politické strany, poukázal Lukáš Semerák (hnutí Ostravak). „Nevymlouvejme se, zda nám zákon to či ono ukládá. Řekněme, že my to nechceme, neuděláme to. Zveřejňování je posunem od léta zaběhnuté kolektivní zodpovědnosti k zodpovědnosti individuální. Zamyslete se, zda by takový krok městu neprospěl,“ dodal L. Semerák.

Do debaty vstoupil také Josef Babka (KSČM), který se primátora přímo zeptal, jak hlasoval. „Byl jsem pro,“ odpověděl T. Macura. Zbyněk Pražák (KDU-ČSL) poté řekl: „My jsme se s kolegou Iljou Rackem zdrželi hlasování. Je tam spousta konsekvencí, které nás k tomu vedly.“ Také Lumír Palyza (ČSSD) prohlásil, že se zdržel a dodal, že je potřeba hlasování technicky přizpůsobit podmínkám 21. století. Vyjádřila se také Kateřina Šebestová (ANO 2011) s tím, že hlasovala pro zveřejňování informací o jmenovitém hlasování radních. Libor Folwarczny (ANO 2011), David Pfleger (ANO 2011) a Radim Babinec (ANO 2011) uvedli, že byli také pro. Z jedenáctičlenné rady odpověď neposkytli Kamil Bednář (ČSSD), Ivo Hařovský (ČSSD) a Václav Štolba (ČSSD).

Občané s příspěvky k zastupitelům už nemusí čekat na konec jednání

Úprava Jednacího řádu, kterou zastupitelé přijali, vychází občanům více vstříc. Materiály, ke kterým podají přihlášku do diskuze do doby zahájení zasedání, budou předřazeny a projednány po bodu 2 (Dotazy, připomínky a podněty na oprávněné zástupce právnických osob s majoritním podílem statutárního města Ostravy). Schválena byla také délka vystoupení občanů, a to na jedenkrát pět minut.

Opravy Nádražní ulice se citelně dotýkají místních podnikatelů

„Vadí mi přístup města k situaci na Nádražní ulici. Psali jsme hromadnou stížnost radě města, nevím, jestli jste se tím zabývali,“ pronesl směrem k zastupitelům občan podnikající na právě rekonstruované Nádražní ulici. Dodal, že mu přístup města vadí, zvláště s ohledem na fakt, že před několika dny obdržel dopis o zvýšení nájmu.

Odpovědi se chopil nejprve primátor Tomáš Macura (ANO 2011): „Nechci být nařčen z alibismu, ale cesty se opravovat musí. Chápu, že oprava hlavní třídy ve městě přináší problémy, ale je to výkon služby pro občany, který vám ve finále může přinést víc zákazníků než dřív. Statutární město není pronajímatelem objektů v této lokalitě.“

Poté se slova ujala starostka městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Petra Bernfeldová (hnutí Ostravak): „Při zahájení rekonstrukce jsem všechny nájemce našich prostor v dotčené ulici obeslala dopisem, že se budeme snažit jim pomoci. Rada schválila svou zákonnou povinnost – navýšení nájmů o inflaci, které probíhá každoročně. Zároveň rada městského obvodu schválila upuštění od tří nájmů podnikatelům, jejichž provozovny mají přímý vstup z ulice Nádražní. Jen s výjimkou restaurací, prostor určených k reklamě a lékáren. Tím bude možný ušlý zisk kompenzován.“

Závěrečný účet města za rok 2014 – příjmy vzrostly, výdaje klesly

Hospodaření statutárního města Ostravy za uplynulý rok předložil primátor Tomáš Macura (ANO 2011).

Celkové příjmy po konsolidaci činí 8,3 miliardy korun, což je 102,9 %upraveného rozpočtu. Daňové příjmy jsou plněny na 105,6 % a k upravenému rozpočtu dosáhly výše 6,2 miliard, tedy o 174 milionů korun víc než v roce předchozím. Mezi nejvýznamnější příjmy patří daň z přidané hodnoty, daň z příjmu fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti a kapitálových výnosů a daň z příjmu právnických osob.

Město přijalo dotace ve výši 1,02 miliard korun, což je méně než v roce 2013. Šlo především o dotace ze státního rozpočtu, státních fondů, národních fondů, veřejných rozpočtů ústřední úrovně, krajského úřadu a regionálních rad.

Celkové výdaje po konsolidaci představují objem 8,3 miliardy korun, to je plnění k upravenému rozpočtu na 89 %. Mezi největší položky patří ve výdajích veřejná doprava, nákup služeb, svoz komunálního odpadu, prostředky schválené městským obvodům.

Rozdíl mezi příjmy a výdaji v roce 2014 činil 35 milionů korun. Zadluženost města dosáhla 35 %. To je, jak uvedl primátor, nejnižší číslo mezi čtyřmi největšími městy ČR.

Město rozhodlo nevyhovět žádosti o úpravu smlouvy s RED HOUSE DEVELOPMENT, která vlastní pozemky a základy skeletu na ulici 28. října

Zástupce společnosti RED HOUSE DEVELOPMENT, která od roku 2008 vlastní pozemky a základy skeletu budovy naproti Domu kultury města Ostravy, vystoupil před zastupiteli s žádostí o úpravu podmínek kupní smlouvy a prodloužení lhůty pro dokončení stavby objektu, ke kterému se zavázal do poloviny července 2013. Michal Štefl mimo jiné označil za chybu RED HOUSE, že budova ještě nestojí. „Pracovali jsme na projektu, pak přišla velká krize a ze Střediska správních činností, které mělo vzniknout, město couvlo. Další tři roky jsme jednali s krajem a ministerstvem kultury o takzvané Černé kostce. Koncem roku jsme do budovy investovali 40 milionů korun – na sanace a dvojí přeprojektování. Stavební povolení končí až v roce 2018. Věříme, že budeme hotovi o rok dříve. Plánujeme postavit administrativní budovu s funkcí bydlení,“ řekl M. Štefl.

Náměstek Lumír Palyza (ČSSD) uvedl, že s firmou město opakovaně jednalo a po několika diskuzích rada usoudila, že žádosti nevyhoví. „V průběhu jednání došlo například ke změně statutu společnosti z akciové na společnost s ručením omezeným,“ řekl náměstek.

Naopak Lukáš Semerák (hnutí Ostravak) chce dát RED HOUSE možnost ukázat, že to se svými záměry myslí vážně. „Nerozporuji, že společnost byla velmi pasivní a k objektu se chovala macešsky. Když ale prezentuje smysluplný návrh, pak si myslím, že by bylo dobré jí vyhovět.“

„Máme společný zájem, aby skelet buď zmizel, nebo byl dostavěn. Mě osobně záměr společnosti nepřesvědčil,“ vyjádřil se primátor Tomáš Macura (ANO 2011).

Zastupitelé nakonec žádost RED HOUSE DEVELOPMENT nepřijali. Poslední termín pro dostavění skeletu vyprší 15. července 2015. Na zářijovém zasedání budou představitelé města řešit, co se skeletem dál.

Sedmé zasedání ostravských zastupitelů je plánováno na 9. září 2015.