Zákon o významné tržní síle reguluje zneužití významné tržní síly v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky nebo službami s prodejem potravin souvisejícími.
Byl jsem jednak zpravodajem, a navíc jsem podal 6 pozměňovacích návrhů.
Navrhnul jsem ze zákona vypustit Obce – jednak pro odstranění enormní administrativní zátěž, která není vykoupena žádným prospěchem adresátů ZVTS. U obcí totiž neexistuje možnost zneužívání významné tržní síly, protože žádnou významnou tržní sílu na trhu s potravinami nemají. Obce nedisponují ani teoretickou možností zneužívat své vyjednávací síly a ani nemají kapacity pro kontrolu kupních smluv na potraviny z pohledu velice specializované úpravy ZVTS. Jejich zařazení do této novely je nesmysl – tyto pozměňovací návrhy ale na Výboru neprošly.
Další moje návrhy směřovaly k odstranění legislativních i věcných chyb, kdy aplikace jednoho odstavce vylučuje aplikaci druhého. Vznikla by tak absurdní situace, kdy odběratel bude mít významnou tržní sílu vůči dodavateli, který je obratově větší a v silnější vyjednávací pozici atd. Zcela by se tak popřel smysl a účel Směrnice. A to by mělo i právní následky pro ČR ze strany EU. Další nedostatek spočívá v nekoncepčním zavádění několika pravidel výpočtu obratu. Navržený ZVTS počítá konsolidovaný obrat dosažený bez ohledu na území, a to v měně EURO, kdežto na jiném místě novely ZVTS zavádí obrat pouze na území České republiky v měně Kč. Ani tento pozměňovací návrh ale nebyl Výborem přijat.
Ostatní moje návrhy Výbor přijal, jednalo se stručně o tyto návrhy změn:
Nejprve jsem navrhnul odstranění podmínky protiplnění za slevu.
Poslaneckým pozměňovacím návrhem doplněná nekalá obchodní praktika zaváděla tzv. protiplnění za slevu, tzn., že odběratel s významnou tržní silou by nově měl povinnost poskytnout za slevu přiměřené protiplnění.
V podstatě se jednalo o zákonem vnucený podmíněný prodej – což je nedovolená obchodní praktika.
Zkusme si to ilustrovat na prodeji čehokoli, třeba vozidla. Dostane-li kupující slevu na vůz, automaticky by se stal dlužníkem prodejce. Jaká by to ale pak byla sleva?
Kupující by totiž musel poskytnout prodejci protiplnění – můžeme s humorem domýšlet – např. že kupující by musel prodejci zdarma umývat podlahu v autosalonu apod. Prostě nesmysl.
Dalším vážným nedostatkem novely bylo přidaní neodůvodněné nekalé obchodní praktiky, jdoucí nad rámec stávajícího platného a účinného znění ZVTS a rovněž nad rámec Směrnice.
V případě jejího zavedení by hrozilo, že odběratelé s významnou tržní silou se dopustí přestupku, neboť převezmou nepravdivou informaci od svých dodavatelů, přičemž dodavatelé nijak odpovědní nejsou. Tedy naprosto nesmyslné a navíc se krylo s už existující úpravou.
Plénum Senátu nakonec moje pozměňovací návrhy nepřijal a zákon vrátil poslancům ve znění polaneckých pozměnovacích návrhů.
Leopold Sulovský, senátor