„Baník byl vždycky nedílnou součástí naší rodiny. O fotbale a sportu jsme se doma bavili každý den,“ říká devětačtyřicetiletý Tomáš Pavliska, který se považuje za stoprocentního ostravského patriota. „V jiném městě bych žít nechtěl, hodně mi na něm záleží. I proto jsem po svém konci v Baníku kývl na nabídku a šel do komunální politiky,“ poznamenal Pavliska žijící ve Slezské Ostravě.
Jako dítě jsem závodně lyžoval za LK Baník Ostrava, nyní jsou členy stejného oddílu obě mé mladší děti, takže jsem na lyžích velmi často. V létě hraji tenis, v zimě chodíme s kamarády už 20 let na fotbálek do tělocvičny. V posledních deseti letech jsem ale nejvíce propadl golfu.
Opět jste se trefil. To, že táta působil dlouhá léta v Baníku, mě ke klubu samozřejmě přivedlo. Dokonce mě práce se sportovci lákala natolik, že už jsem o ní uvažoval při volbě medicíny jako mého povolání a ortopedie se po škole samozřejmě nabízela. Musím přiznat, že práce v Baníku na pozici lékaře mužstva byla pro mě ve své době splněným snem.
Myslím si, že by byl rád, že hrajeme v horní polovině tabulky, že je Baník pořád klubem s obrovským důrazem na výchovu vlastních hráčů. A protože každý rok složitě plnil klubovou pokladnu, jistě by uvítal, že má Baník finančně silného majitele. V klubu působil v době, kdy se sponzoři příliš nerozdali, město v té době pomáhalo minimálně, naopak klub musel ještě odvádět část vstupného. Dnes dostává Baník nemalé prostředky na výchovu mládeže, což je samozřejmě dobře. A co by klubu popřál? Tak to je jasné, určitě návrat na Bazaly!
Ostravský klub věnuje péči o zdraví svých hráčů velkou pozornost již desítky let, profesionální spolupráce s lékaři, fyzioterapeuty a maséry má tradici. Její začátky i současnost připomněla rovněž jedna z kapitol knihy My jsme Baník Tomáše Šiřiny, ze které jsme několik zajímavostí vybrali.Základy moderní sportovní medicíny v Baníku položil Karel Novotný. Byl v šedesátých letech vášnivým fanouškem, hovořil několika jazyky a byl proto také vítaným tlumočníkem na cestách ostravského mužstva. Někdejší primář ortopedického oddělení nemocnice v Ostravě na Fifejdách se staral o zdraví fotbalistů celé čtvrtstoletí a založil moderní lékařskou péči v Baníku. Z počátku poskytoval rady a konzultace za permanentní vstupenku na Starou střelnici, kterou dostal jako odměnu za své služby.Jeho pokračovatelem byl docent Josef Kundrát, i on byl v cizině ostravské výpravě často velmi platným tlumočníkem. Významnou roli u fotbalistů sehrál před svým odchodem do Německa také Miloslav Polišenský, všestranný sportovec a skvělý lékař, totéž lze říci o Jánu Širokovském. Ke konci sedmdesátých let, když se zrodilo středisko mládeže, byl už platným spolupracovníkem také doktor Zmuda, poté se stal lékařem ligového mužstva Jaroslav Husták a po něm se už na dlouhá léta ujali Baníku vynikající lékaři, také z líhně fifejdské ortopedie.Tomáš Pavliska měl k Baníku blízko v souvislosti s dlouholetým působením otce Jana v managementu klubu, výborně se doplňovali s kolegou René Boglevským. „Byly to pro nás zajímavé, ale velmi náročné roky. Měli jsme vlastní práci, náročný operační program a ještě jsme se s Tomášem Pavliskou střídali u prvoligového fotbalu,” zhodnotil René Boglevský dobu strávenou na Bazalech.Moderní metody péče o tělo sportovce přinesl do Baníku také Marian Pažický. Bývalý výtečný cyklista a všestranný sportovec se zabývá moderními přístupy ke sportovní lékařské vědě a do ostravského fotbalu jich několik zavedl.
Bylo to krásné období a pomalu dozrává čas na další titul. Z hráčů jsem hodně v kontaktu s Vencou Svěrkošem, i když ten titul nezískal. Často bývám s Pepou Dvorníkem, který pracuje v Opavě a mnohdy mi posílá své svěřence se zdravotními problémy. Občas si napíšu s Pavlem Vrbou, ale nejvíce komunikuji s tehdejšími maséry, Pavlem Dudziakem a Láďou Krabcem. Pavel je u basketbalistů NH Ostrava a Láďa ve fotbale ve Frýdku-Místku. Oba čas od času potřebují ošetřit své svěřence, takže jsme v kontaktu. Také bych chtěl zmínit Karin Odehnalovou, která byla v Baníku dlouhá léta a kdykoliv potřebuji fyzioterapeutku pro své pacienty, tak se obracím na ni. Tehdy byl Baník nadčasový fotbalový klub, kde fungovala lékařská ambulance, klub měl vlastní fyzioterapeutickou jednotku, kde se střídali jak hráči A-týmu, tak žáčci. A v neposlední řadě je to můj parťák René Boglevský, se kterým jsme byli u zisku titulu a vlastníme spolu ortopedickou kliniku. Ale rád vidím všechny bývalé hráče a činovníky, vyjmenovat je všechny by však nebylo na jeden článek…
Na Baník chodím rád, ale jelikož se polovina sezony hraje prakticky v zimě, tak vzhledem k tomu, že děti lyžují, tak vidím Baník většinou jen na podzim. V poslední době mě nemile překvapilo, že nejsme schopni udržet v klubu mladé talenty. To mě mrzí a klub by se na to měl z mého pohledu v příštích letech rozhodně zaměřit.
Ano, určitě můžu říct, že jsem ostravský patriot a nedovedu si představit, že bych žil někde jinde. Ostrava je dnes již zelené město s blízkostí hor. A Baník je určitě symbolem a chloubou Ostravy.
Občas toho jako takřka každý komunální politik, který má svůj interní byznys, lituji. Je to časově náročné vše skloubit, ale na druhé straně si můžu říct, že něco alespoň u nás ve Slezské Ostravě mohu změnit. Nemám moc rád lidi, kteří jen u piva každý večer nadávají a sami jsou líní se do veřejného života zapojit. Já do politiky moc nechtěl, ale zrovna v našem hnutí Ostravak mám spoustu spolužáků z gymnázia.
Při odpovědi na tuto otázku si musím šťouchnout do vedení města, které chystá nesmyslně drahý projekt koncertní síně, jež svou cenou nemá obdobu a finančně zatíží celé generace Ostravanů. A to nemluvím o enormních měsíčních nákladech na provoz. Když pominu návrat Baníku na Bazaly, tak by fotbalový stadion městu jistě slušel a více korespondoval s naturelem Ostravanů. Ale našla by se spousta dalších smysluplnějších investic, než je koncertní síň. Navíc je nestandardní, aby se město podílelo takovým objemem financí na stavbě tohoto typu. No a jak jsem už zmínil, líbí se mi, že je Ostrava stále čistší a zelenější. Štve mě však Bohumínská ulice. Je opravdu nevídané, že uprostřed sídliště vede čtyřproudová cesta, po které jezdí kamiony. A ještě musím opět připomenout, že současné vedení smetlo projekt zahloubení této cesty, což by umožnilo pohodlné spojení Slezské Ostravy s Komenského sady a rozšíření odpočinkové oblasti pro Ostravany.
Ano i ne. Všechny musíte zvládnout na sto procent, sportovce možná i na sto dvacet procent, protože jejich zátěž je většinou enormní. Když to řeknu laicky, u některých operací je lepší třeba chvíli počkat a až později udělat plastiku zkříženého vazu. U fotbalisty si toto nemůžete dovolit a stejné je to s návratem ke sportu. U běžných pacientů je doba léčby například osm měsíců, ale u sportovců je často vyvíjen tlak, aby to bylo rychleji.
Stalo se to, a jsou to smutné chvíle. Hlavně, když si uvědomíte, že se jedná o lidi, kteří sportu obětovali celý svůj život a návrat do běžného života je pro ně nepředstavitelný.
Většinou dobrými. Když pominu tlak na co nejrychlejší návrat ke sportu, má to i pozitivní stránky. Sportovci jsou většinou uvědomělí pacienti, kteří pro vyléčení udělají maximum, vzhledem k tomu, že se jedná o mladé lidi, tak je jejich hojivý potenciál vysoký.
Ortopedie je pořád nesmírně dynamický obor, neustále se vyvíjejí nové operační techniky a instrumenty. Když se ptáte na počítačové programy, tak běžně u endoprotéz děláme třeba počítačový model kolenního kloubu, podle kterého si vše dopředu vyměříme, a pak se vyrobí jen šablony, pomocí kterých se kosti ořežou a následně se pouze ukotví komponenty. Zní to sice velice jednoduše, ale zas tak jednoduché to není. Navíc vždy musíte být připraven na konverzi na klasický způsob operování.
Mám sice nějaké to kilo navíc, ale hodně sportuji a cítím se pořád plný sil.
Asi tím, že se svou práci snažíme dělat poctivě. Jistě najdete někoho, kdo u nás nebyl spokojen, někoho, kdo dlouho čekal na objednání, nebo očekával lepší výsledek operace. Ale tak je to se vším. Spoustu věcí děláme dobře, je však třeba se poučit i z věcí, které jsme mohli udělat ještě lépe. Myslím si ale, že většina pacientů je s naší prací spokojena a že jsme jim pomohli vrátit se zpět k jejich aktivitám. To je věc, která je pro nás s mým dlouholetým parťákem René Boglevským určitě nejdůležitější.
Rok narození: 1973
Ženatý, 4 děti. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, obor všeobecné lékařství, atestaci získal v oboru ortopedie, jeho hlavní náplní je ortopedie a traumatologie pohybového aparátu se specializací artroskopická operativa.
V roce 1997 začal pracovat jako sekundární lékař v Městské nemocnici Ostrava, působí jako sekundární lékař nemocnice Nový Jičín, v letech 2003 -2013 byl klubový lékař FC Baník Ostrava. V roce 2004 se stal majitelem a jednatelem ASK TORE s. r. o., která se specializuje na péči o pacienty s potížemi pohybového aparátu ve sféře ambulantní i operační.
Člen zastupitelstva městského obvodu Slezská Ostrava, poslední dvě období za hnutí Ostravak, jehož je členem.
Zdroj: https://moravskoslezsky.denik.cz/fotbal_region/ostrava-fotbal-banik-ostrava-lekar-tomas-pavliska-9-6-2022.html Lékař ortopedické ambulance MUDr. Tomáš Pavliska, 7. dubna 2022 v Ostravě. | Foto: Deník/Vladimír Pryček