Zpět 14/10/2015

OSMÉ ZASEDÁNÍ OSTRAVSKÝCH ZASTUPITELŮ: MĚSTSKÁ NEMOCNICE, PRODEJ POZEMKU VE LHOTCE, ROZDĚLENÍ VÝNOSŮ Z HAZARDU I PODPORA HORNÍKŮM

Středa 9. září byla pro padesátku zastupitelů statutárního města Ostrava pracovní a dlouhá. O předložených materiálech jednali až do večerních hodin. Nejdelší rozpravu vedl náměstek primátora Zbyněk Pražák (KDU-ČSL) k situaci v Městské nemocnici Ostrava a vyřešení petice za změnu na postu jejího ředitele.

Forenzní audity městských společností provede Ernst & Young

 Ještě než zastupitelé přistoupili k prvnímu bodu programu, zajímal se v rámci Informací o činnosti orgánů města Josef Babka (KSČM) o forenzní audity v městských organizacích: „Kdo se do soutěží o provedení auditů přihlásil, jaká byla cena a bude hrazena z rozpočtu města, nebo ji zaplatí jednotlivé společnosti?“

„Jde o dvě zakázky. V prvním případě to bude audit pro devět městských společností, druhý případ je audit pro Městskou nemocnici Ostrava. Zhotovitelem pro obě skupiny je společnost Ernst & Young. Přihlásily se dvě firmy, Ernst & Young a Deloitt – ten nesplnil kvalifikační požadavky. Ernst & Young stanovil cenu 7,5 milionu bez DPH, Deloitt požadoval 9 milionů. Hodnotící komise vybrala Ernst & Young. Důvodem byla také snaha, aby zakázku provedla erudovaná firma s podobnými zkušenostmi, která není v žádném vztahu s dodavateli nebo konkurenty městské nemocnice,“ odpověděl primátor Tomáš Macura (ANO 2011) s tím, že audity se budou hradit z rozpočtu statutárního města.

Na konstatování Františka Kolaříka (ODS), že se vybíralo z jednoho kandidáta, uvedl primátor: „Ve své podstatě ano.“

Lukáš Semerák (hnutí Ostravak) řekl, že přesné ceny jsou 9,5 a 7,8 milionu korun a dodal: „Společnost Ernst & Young je součástí skupiny Agrofert, která podniká i ve zdravotnictví. Pak ta analogie s diskvalifikací Deloitte kvůli možnému spojení s konkurencí nesedí.“ Primátor T. Macura odpověděl, že firem, které mají tým forenzních auditorů, je na trhu minimum a těžko by se dala najít některá bez zkušeností se zdravotní péčí. „Rozhodně tady nejsou žádné vazby na skupinu Agrofert,“ zdůraznil.

Nemocnice nebyla nikdy tak sjednocená, uvedl Málek v souvislosti s peticí za odvolání ředitele

Projednávání bodu týkající se změny na postu ředitele Městské nemocnice Ostrava se přetavilo do dlouhého monologu náměstka primátora Zbyňka Pražáka (KDU-ČSL). Během své řeči zrekapituloval požadavky petentů v létě letošního roku, jako je provedení analýzy hodnotící činnost Jaroslava Luxe za doby jeho působení ve funkci ředitele nemocnice a změnu na jeho místě. Petici podepsalo 800 osob, během jednoho roku jde už o druhou takovou aktivitu v nemocnici.

Z. Pražák popsal, jak probíhalo výběrové řízení na ředitele, jehož vítězem se stal J. Lux. Informoval o krocích vedení města ve věci petice a uznal, že J. Lux mohl mít problémy komunikačního charakteru, které vyvolaly napětí a mediální ohlas. To vedlo k jeho rezignaci k 31. červenci 2015. Podle náměstka primátora se ale nedopustil zásadních pochybení.

„Z vašeho vystoupení chápu, že doktor Lux pracoval velice dobře. Pak mi nezbývá se zeptat, proč skončil, jak skončil,“ poznamenal František Kolařík (ODS). Podobně reagoval Oldřich Jakubek (KSČM). Náměstek primátora odpověděl, že byl sám peticí velice překvapen a J. Lux rezignoval, aby zamezil polarizaci názorů v nemocnici.

K situaci v Městské nemocnici Ostrava se vyjádřil také Tomáš Málek (hnutí Ostravak): „Pracoval jsem tam 20 let, teď už nejsem zaměstnancem nemocnice, proto se nepovažuji za podjatého. Petentů bylo skoro 50 procent zaměstnanců. Nepamatuji, že by se kdy nemocnice tak sjednotila. Hrubě odhadnutá zadluženost je kolem 3 miliard. Aktivitu petentů chápu.“

Podle názoru Josefa Babky (KSČM) měla být petice řešena rychleji, účinněji a za přítomnosti obou stran. „Navrhuji posoudit, zda vedení současným náměstkem je tím nejlepším způsobem a nesouhlasím s odpovědí primátora předsedovi petičního výboru,“ nechal se slyšet.

Po zhruba dvouhodinové debatě bylo nakonec hlasováno o předloženém návrhu usnesení. Pro hlasovalo 31, proti nebyl nikdo a 18 zastupitelů se zdrželo. Zastupitelstvo tak vzalo na vědomí způsob vyřízení petice zaměstnanců Městské nemocnice Ostrava „Petice FIFEJDY !!!“, kterým je dopis primátora předsedovi petičního výboru.

Ve Lhotce se bude stavět supermarket. Část obyvatel nesouhlasí

Vystoupení občana, který zastupoval obyvatele nesouhlasící s prodejem pozemku a výstavbou obchodu, uvedlo Návrh na záměr města prodat pozemek v k. ú. Lhotka u Ostravy, obec Ostrava (ulice Petřkovická).  Zastupitelé projednali petici „Za záchranu Parku“, odsouhlasili odpověď petentům a nakonec rozhodli o záměru prodat pozemek parc. č. 38/1 včetně zpevněné plochy a autobusové čekárny. Zároveň si svým rozhodnutím vyhradili právo tento záměr kdykoli zrušit.

„Oslovilo mně, že se k petici přidalo 150 občanů, to je skoro 15 procent lidí v této obci. A překvapuje mě dikce odpovědi starosty městského obvodu, která konstatuje, že oficiálně žádnou petici neobdržel a proto necítí potřebu se k ní vyjádřit. Budu hlasovat proti záměru prodeje,“ řekl Tomáš Málek (hnutí Ostravak).

Primátor Tomáš Macura (ANO 2011) sdělil, že ve Lhotce byl, seznámil se s projektem, jehož součástí je náhradní výsadba, a osobně se přiklání k názoru rady městského obvodu. Naopak Petr Mika (hnutí Ostravak) byl přesvědčen, že nedošlo k dostatečné diskuzi s občany. „Velmi rád bych se vrátil k tomu, že podpoříme usměvavou paní v krámku raději, než další supermarket v malé obci. Je to nezvratný krok. Arogance zastupitelů narůstá, zapomínají ale, kým byli zvoleni,“ dodal P. Mika. Jeho názor podpořil také Tomáš Málek (hnutí Ostravak). Martin Juroška (KSČM) prohlásil: „V zemi a městě, kde bylo spoustu půdy zastavěno vším možným, řešíme pozemek v okrajové části, kde se má vybudovat standardní samoobsluha.“

Lhotecký občan před hlasováním z balkonu podotknul, že stavba supermarketu není nutná, místní obchody prosperují a vedou je tamní obyvatelé, kteří mají své rodiny. Vyzval zastupitele, aby nehlasovali pro záměr prodeje, který je podle něj pouze zájmem starosty obvodu, nikoli občanů.

Městským obvodům bude z výnosu hazardu rozděleno přes 60 milionů korun

Zastupitelé schválili rozdělení prostředků z výherních hracích automatů a jiných herních zařízení pro jednotlivé městské obvody. Celkem bylo k 7. srpnu 2015 z tohoto zdroje přijato necelých 190 milionů korun, podle Statutu města náleží 33 procent městským obvodům.

Největší objem financí obdrží obvody Ostrava-Jih (27 milionů korun), Poruba (14 milionů korun) a Moravská Ostrava a Přívoz (8 milionů korun).  Městský obvod Hrabová byl v souvislosti s opakovanými nedostatky při hospodaření a liknavým postupem při jejich odstraňování o tento příjem krácen. Do rozpočtu mu tak poputují pouhé 2/3 z koncové částky, tedy 80 tisíc korun.

Primátor Tomáš Macura řekl, že šlo o krácení výchovné: „Za 6 měsíců provedeme další kontrolu hospodaření Hrabové, a i kdyby dopadla dobře, nepředpokládáme vrácení peněz. Nejde o částku likvidační.“

Primátor bude informovat vládu o vyslovení podpory horníkům

„Za klub KSČM bych rád vyzval zastupitele, abychom vyjádřili podporu požadavkům horníků hlubinných dolů na zákonné vyřešení předčasných odchodů do důchodu ve smyslu návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí,“ uvedl Josef Babka (KSČM).

Přidal se také Lukáš Semerák (hnutí Ostravak): „Vláda by si měla uvědomit, že naši horníci vydělali dost peněz, které byly použity na jiných místech republiky. Dnes jsme v době, kdy potřebujeme jejich část zpátky, aby pomohly s nezaměstnaností a exodem mladých lidí.“

Zastupitelé přijali usnesení vyjadřující podporu horníkům a uložili primátorovi informovat o něm vládu ČR prostřednictvím předsedy vlády.

Deváté jednání ostravských zastupitelů je plánováno na 14. října 2015.

 

Sdílejte článek