Výstava ve foyer Nové radnice připomíná historii Městské nemocnice Ostrava od založení v roce 1848, přes výstavbu nové budovy po význam v obou světových válkách po současnost s výhledem do následujících let. Jeden z panelů představuje lékařské nástroje, které se v nemocnici používaly v 19. století.
Nahlédněme do historie ostravské městské nemocnice. Ve dvacátých letech 19. století moravskoostravský kaplan Kašpar Pittler pořídil dvě poslední vůle (v roce 1820 a 1823), ve kterých odkázal veškerý svůj majetek ve prospěch budoucí nemocnice. Jmění tzv. Pittlerovy nadace bylo po smrti svého zakladatele (†1832) neustále doplňováno dobrovolnými dary měšťanů a různými sbírkami. Souhlas k výstavbě nemocnice dala dvorská kancelář ve Vídni 4. července 1846, následně tento záměr podpořilo 9. října moravské gubernium v Brně s podmínkou, že polovina výdajů na výstavbu, provoz a údržbu bude hrazena z Pittlerovy nadace a polovina z prostředků města. Stavebním místem se stala zahradní parcela původního domu Kašpara Pittlera v Mostní ulici (dnes ulice 28. října) v centru města blízko náměstí. Výstavbu nemocnice vedl místní stavební podnikatel Anton Römisch. Budova byla otevřena nejspíše v květnu 1848, avšak další dostavby a úpravy probíhaly ještě v následujících letech, takže k úplnému ukončení stavebních prací došlo až v roce 1851.
Nově postavená nemocnice byla jednopatrová, s hlavním vchodem z Mostní ulice a měla kapacitu 24 lůžek. V následujících letech se počet lůžek zvyšoval, především v době probíhajících epidemií, takže v roce 1872 mohlo být v sedmi nemocničních pokojích léčeno i 40 pacientů. Brzy se však ukázalo, že poloha nemocnice v centru města na nejrušnější ulici je velmi nevýhodná a v době epidemií ohrožovala zdraví obyvatel bydlících v bezprostředním okolí. Na tuto skutečnost upozornil při své inspekční návštěvě 24. července 1882 zdravotní rada dr. Kuna z Brna, který doporučil vybudování nové infekční nemocnice, pokud by se stávající nemohla stavebně upravit.
Městský fyzik dr. Filip Weinreb požadoval okamžitou výstavbu infekční nemocnice na Fifejdách, v lokalitě mimo hustě obydlené území, v níž se měli léčit všichni pacienti nakažení neštovicemi, tyfem, cholerou, spálou a dalšími infekčními chorobami. Právě tyto nakažlivé nemoci se velmi rychle šířily ve městě kvůli špatným hygienickým podmínkám obyvatel, žijících často v přeplněných domech a bytech. Obecní výbor v Moravské Ostravě uznal potřebu izolace osob postižených infekčními nemocemi a na svém zasedání 17. ledna 1884 rozhodl o vybudování nové infekční nemocnice na Fifejdách. Výstavba byla zahájena v létě 1884 místním stavitelem Fr. G. Böhmem a prvního pacienta s neštovicemi přijali v ještě nevybavené nemocniční budově 2. května 1885. Poté byla vybudována infekční komora a prádelna a do plného provozu byla novostavba uvedena v roce 1886. Moravská Ostrava se tak stala jedním z prvních měst na Moravě a ve Slezsku, které vystavělo infekční nemocnici.
K rozšíření lékařské péče došlo 1. ledna 1892, kdy byla do té doby soukromá městská nemocnice, která ošetřovala v prvé řadě obyvatele s domovským právem v Moravské Ostravě, i když neodmítala pomoc ani přespolním a dělníkům průmyslových závodů, zařazena do kategorie veřejných nemocnic (obě budovy – v Mostní ulici a na Fifejdách). Představitelé města tento požadavek odsouhlasili již v roce 1888, k jeho uskutečnění však došlo až po schválení vyšších úřadů a splnění požadavků, jako např. vybavení infekční nemocnice parním dezinfekčním přístrojem. Také byly upraveny poplatky za ošetřování, které znamenaly hlavní zdroj příjmů. Zveřejnění nemocnice se mimo jiné projevilo i v rostoucím počtu pacientů. V roce 1891 se v obou ještě soukromých nemocnicích léčilo 397 nemocných. V roce 1897, těsně před otevřením nové městské nemocnice císaře Františka Josefa I., již 801 nemocných.
Městská nemocnice neměla až do roku 1897 vlastního stálého lékaře. Odbornou léčebnou péči v ní vykonávali městští lékaři a ranhojiči v rámci své úřední veřejné služby a do nemocnice jen docházeli. Prvním byl v roce 1848 městský ranhojič Bedřich Fuchs, kterého vystřídal následujícího roku městský lékař dr. Med. Nikodém Kroček, syn místního měšťana a absolvent medicíny na vídeňské univerzitě. Prvním stálým nemocničním lékařem se stal od 1. července 1897 MUDr. Friedrich Neugebauer, asistent chirurgické kliniky ve Štýrském Hradci, který se zároveň ujal funkce primáře a ředitele nemocnice. Ošetřovatelskou službu vykonávaly od roku 1893 řádové sestry svatého Kříže.
Výstava ve foyer Nové radnice na Prokešově náměstí je přístupná do 22. července.
