Ostravak si v neděli 22. června udělal výlet. Nabuzen pozitivními články porubské radnice, nádhernými fotografiemi tohoto hlavního porubského bulváru a očekáváním příjemného podvečera se vrhnul okouknout tuto porubskou tepnu.
U „rondlu“, nás čekalo první nemilé překvapení, a nejen tam. Uprostřed chodníku stála zábrana, která nám znemožnila průchod. Depresivně působí prázdné výlohy a opuštěné obchody, sprejem zničené fasády, zdevastovaná zámecká dlažba. Dále nás zamrzelo, že jsme minuli několik laviček, obsazené sociálně nevyzrálými spoluobčany, popíjející krabicové víno, chovající se přesně dle svého přírodního naturelu. Marně jsme hledali kameru, marně jsme hledali alespoň strážníka, který by připomenul těmto spoluobčanům, že zákony a vyhlášky platí i pro ně.
V nočních hodinách táhnou Hlavní třídou tlupy opilců, které pramálo zajímá, že všude kolem spí děti, nebo člověk, který ráno musí do práce. Ono se není čemu divit, dvacet sedm hospod a heren na úseku cca 1,5 km udělá své.
Ostravak zná lidi, kteří už toto nemohou vydržet a stěhují se jinde. Žít a mít pod okny tří, čtyři hospody či herny, není žádný med, a to kupodivu ani na tomto bulváru, srovnatelném s jinými evropskými bulváry, jak se kasal pan starosta. Problémy s rušením nočního klidu je sklízení bouře, kterou současná garnitura zasela v podobě větru.
A co na to vedení Poruby? „My nic, my za to přeci nemůžeme“. Pokud vedení nemá páky, „nemůže“ nebo „nechce“, na co nám je takové vedení městského obvodu, které je placeno z našich daní?
P.S. Za dvě hodiny jsme nepotkali jediného strážníka. Vlastně ano, stál schovaný v autobusové budce a zuřivě smskoval… – možná zrovna volal posily.
