Zastupitelé hnutí Ostravak z Jihu nesouhlasí se sešíváním škol horkou jehlou

Vedení obvodu se odvolává na novelu školského zákona 267/ 2025 Sb., o slučování malotřídek, které mají dlouhodobě méně než 180 dětí nebo žáků, a na snižující se počet dětí a žáků v dané městské části.

„Nicméně chystaná reorganizace příspěvkových organizací se na Jihu netýká jen těch škol, které legislativní požadavky nesplňují a proti jejichž sloučení nemohou být námitky, ale také těch, které legislativu splňují,“ upozorňuje Dagmar Hrabovská, zastupitelka obvodu Ostrava-Jih za hnutí Ostravak. A dodává, že vedení obvodu plánuje v podstatě plošné odtrhnutí mateřských škol, jež jsou součástí základních škol, a jejich přesunutí pod samostatné organizace. „Tím bude bez jakýchkoli relevantních důvodů rozbito mnohé progresivní uspořádání stávajících organizací sdružujících základní a mateřské školy. Přitom jde o strukturu, která je naprosto běžná v Evropě i ve světě, a to ve státech, které kvalitou vzdělávání patří ke špičkám a jimž záleží na kontinuitě vzdělávání dětí a žáků od 3 do 15 let. Právě toto uspořádání totiž umožňuje jednotnou koncepci a návaznost školních vzdělávacích programů i plynulý přechod dětí z mateřské do základní školy, kde je přínosem i společná personální strategie a další výhody,“ vrší argumenty Dagmar Hrabovská, která byla v předchozím volebním období jako místostarostka obvodu zodpovědná právě za školství.

A pokládá otázku, proč rušit velmi dobře fungující organizace, když existují jiná řešení?

„Pevně věřím, že zastupitelé obvodu řádně zváží relevantnost důvodů pro reorganizaci a budou ke každému případu přistupovat individuálně a s vědomím vlastní zodpovědnosti. Chápu, některé školy je třeba slučovat. Ale proč to dělat v podstatě paušálně, navíc v okamžiku, kdy to není třeba a kdy školy fungují naprosto perfektně?“ poznamenává. „V připravovaném rozhodnutí podle mě chybí respekt vůči dětem a jejich rodičům a zejména k odvedené práci ředitelů a zaměstnanců škol. Letošní rozbory hospodaření mateřských a základních škol přitom ukázaly, jak obrovské úsilí je zapotřebí, aby bylo vytvořeno podnětné a tvůrčí prostředí pro děti, žáky, jejich rodiče i pro pedagogické a nepedagogické pracovníky. Většina zaměstnanců vzdělávacích zařízení by pro „svou“ školu a pro to, aby byla co nejlepší a konkurenceschopná, dýchala,“ zdůrazňuje. „Klid na práci jim však narušilo vedení obvodu, které začalo připravovat už zmíněné slučování,“ uzavírá Dagmar Hrabovská.