Politik se srdcem. Jiný než ostatní
Na první pohled obyčejný chlap s duší skauta. Ve své povaze má zakořeněné foglarovské principy.
Řeč je o Zdeňku Hűbnerovi, který je místostarostou městského obvodu Ostrava-Jih, zvolený za hnutí Ostravak. Člověk s pevnými zásadami, přes které nejede vlak. Na Jihu se narodil, vyrůstal, pracuje…
Žijete stále na Jihu? Nebo už na jednání rady či zastupitelstva dojíždíte odněkud z Beskyd?
Žiju jak jinak než na Jihu a pořád na stejné adrese. Stejně jako dříve do školy, to mám i teď na radnici doslova pár kroků, do pěti minut jsem tam. (smích)
Takže jste Jihu nepřestal být věrný. Co máte na radnici nejlidnatějšího ostravského obvodu „pod palcem“?
Jsem zodpovědný za oblast dopravy a komunálních služeb. V překladu to znamená, že se starám o organizaci údržby veškeré veřejné zeleně, dětských hřišť umístěných mimo školy, chodníků a silnic ve správě obce, včetně jejich rekonstrukce. Také dohlížím na pravidelný svoz odpadu z venkovních košů, zimní údržbu a bezproblémový chod Technických služeb. Je to docela rozmanité a na nedostatek práce si opravdu nemohu stěžovat.
Teď už chápu ty ulice na jaře zářící žlutí rozkvetlých narcisů, například za kinem Luna…
Narcisy jsou hezký doplněk, ale primárně mám radost, když se povede opravit roky zanedbané komunikace, mnohdy v havarijním stavu. V této oblasti je vůči občanům Jihu obrovský dluh. Na údržbu se nedávaly obvodům peníze a současný stav je toho důsledkem. Jsem v zastupitelstvu už osmým rokem, ale bude to ještě běh na dlouhou trať.
Za sebe mohu v této souvislosti říct, že si cením nového chodníku na ulici Výškovická od zastávky MHD Kotva ke kinu Luna, dá se tudy chodit s hlavou vztyčenou a člověk se nemusí dívat pod nohy, aby nezakopl.
Ano, konečně zde mohou lidé bezpečně chodit. Jsem o to raději, že se v návaznosti na opravy Výškovické ulice začíná rekonstruovat i celý prostor před Kotvou.
Co se podle vás povedlo ještě?
Jsem moc rád, že se podařilo prosadit opravu silnice Horní (od restaurace Hajcman k Möbelixu), která už připomínala tankodrom. Pro dopravní obsluhu Dubiny je to jedna z nejdůležitějších komunikací. Dále je určitě dobře, že neustále rozšiřujeme plochy kvetoucích louček a záhonů s trvalkami, třeba i s narcisy na Průkopnické. Díky tomu se pomalu vracejí včely, motýli a jiný hmyz do naší městské přírody. V neposlední řadě mě těší, že postupně estetizujeme betonové sídlištní plochy. Část betonových zídek zachováme jako dekorační prvek, který třeba zpestříme okrasnou malbou, ale především se snažíme odstraňovat nevzhledné a nebezpečné kusy trčícího betonu tak, aby neohrožovaly kolemjdoucí.
Jaký vlastně jste?
Tvrdohlavý a zarputilý (smích). Ale možná to je stejné. V politice je to trošku omezující, protože řízení věcí veřejných je hodně o umění kompromisu. Každopádně jsem méně neústupný, než jsem kdysi býval. Tomu mě naučila nejen politika, ale především moje předchozí profese u jednoho mobilního operátora. Musel jsem naslouchat těm druhým. Pochopil jsem, že ačkoli mohu mít rozdílný názor, vždy je slušné toho druhého vnímat. Je to totiž o vzájemné úctě, ale i o tom, že když mu dám prostor, mohu najít i něco, co rozšíří můj obzor, v čem se shodneme
Takže předchozí zaměstnání vás formovalo pro práci v politice?
Viděl bych to asi ve dvou rovinách – kromě schopnosti kohokoli vyslechnout jsem vedl tým. Být lídrem se člověk sice může naučit, ale především to musíte mít v sobě. Od nějakých čtrnácti, patnácti let jsem vedl turistický oddíl. Velmi mi tehdy imponoval Jaroslav Foglar a jeho životní postoje, formoval moje morální hodnoty. Samozřejmě je otázka, zdali je člověk schopen si je postupem času udržet. Osobně to stále vnímám jako silný akcent, mám v sobě pořád ten tábornicko-turistický základ.
Rozhovor s místostarostou Ostravy-Jihu trval přes dvě a půl hodiny. Byl zajímavý, podnětný a vybízel k přemýšlení. Když se Zdeňkem Hűbnerem mluvíte tváří v tvář, nabudete dojmu, že za vším, co říká, za tím si stojí. Pochopíte, že jeho primárními pohnutkami, proč pracuje na radnici, nebyly peníze, ale pevné vnitřní přesvědčení. Závěrem taková roztomilá a hluboce lidská tečka, charakterizující tohoto aktivního padesátníka: Když jsme museli z časových důvodů končit, prohlásil: „Ale já mám i špatné vlastnosti…“
