Zpět 25/06/2015

Chtěli jsme sociální problematiku občanů řešit, ale stát se nám vysmál do ksichtu

Na počátku byl tlak starostů na změnu legislativy v návaznosti na rostoucí výši vyplácených dávek hmotné nouze, konkrétně doplatku na bydlení a rozmach počtu soukromých ubytoven.  Vznikl poslanecký návrh novely zákona o hmotné nouzi, ale už v připomínkovém řízení starostové, i náš městský obvod, poukazoval na trhliny a nedostatky. Tyto nebyly brány v potaz.

Chtěli jsme sociální problematiku občanů řešit, ale stát se nám vysmál do ksichtu

Na počátku byl tlak starostů na změnu legislativy v návaznosti na rostoucí výši vyplácených dávek hmotné nouze, konkrétně doplatku na bydlení a rozmach počtu soukromých ubytoven.  Vznikl poslanecký návrh novely zákona o hmotné nouzi, ale už v připomínkovém řízení starostové, i náš městský obvod, poukazoval na trhliny a nedostatky. Tyto nebyly brány v potaz. V rámci schvalování poslanci odhlasovali původně předložený návrh doplněný o pozměňující návrh poslance Stanjury. Ten se týkal možnosti obcí vyjadřovat se k existenci ubytoven v dané obci. Zákon nabyl platnosti k 1. 1. 2015 a účinnosti k  1. 5. 2015. V tomto mezičase jsme opětovně poukazovali na úskalí zákona ve smyslu, že neznáme konkrétní kritéria podle kterých máme souhlasy vydávat a požadovali jsme  po MPSV metodiku. Oponovali jsme také, že stanovisko obce nemůže být závazné dle jiné platné legislativy. Nikdo neposlouchal, všichni schovávali hlavu do písku a nejspíš čekali, co se bude dít po 1. 5. 2015.  A pak nastal chaos… obce se měly vyjadřovat ke konkrétním lidem z ubytoven, nikoli ubytovnám jako takovým. Jedinou informaci , kterou jsme dostali byly jméno a příjmení klienta úřadu práce a ….. Rada našeho městského obvodu, s ohledem na výše uvedenou kritiku zákona, se vyslovila, že se k žádostem nebude vyjadřovat z důvodu, že zákon nestanovuje přesná kritéria ani procedurální pravidla, podle kterých bychom žádosti mohli posuzovat.  Mnoho obcí souhlasy začalo vydávat, jelikož se u nich nacházejí klasické zaměstnanecké ubytovny anebo menší ubytovny, kde jejich nájemníky znají. Problém však byl v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Zde kvete byznys s chudobou a mnozí starostové byli odhodláni situaci řešit, postavit se k ní čelem i za cenu „výbuchu“. Byli jsme mnohdy atakováni a vyzýváni ke změně svého stanoviska úřadem práce, paní ministryní MPSV, neziskovou organizací Vzájemné soužití, provozovateli ubytoven a v neposlední řadě prostřednictvím petice i obyvateli ubytoven. Tlakům jsme čelili a byli odhodláni neuhnout, protože si vážíme každého občana v našem městském obvodě, který je zodpovědný za své žití, případně za žití svých dětí a těmto lidem chceme zajistit kvalitní a bezpečný život v obvodě. Ano, na ubytovně se může ocitnout kdokoliv. Ale každý zodpovědný člověk svou životní etapu na ubytovně řeší jako krátkodobou, krizovou a snaží se hledat východisko z této situace. Těmto lidem jsme připraveni pomoci. Základním kritériem je, že daný člověk má o pomoc zájem. Jakési čísla, odhady, kolik lidí by skončilo z důvodu nevyplácení doplatku na bydlení na ulici dle mého poukazují akorát na to, že tento počet lidí svou situaci nechce řešit sám od sebe a současný způsob života jim vyhovuje. Usuzuji z toho, že každý sociální odbor dané obce má zákonnou povinnost se postarat o občany své obce, a proto, kdyby nastala situace, že obyvatel ubytovny nedostane dávku a bude mu hrozit vystěhování z ubytovny, jeho možností je se obrátit na příslušný sociální odbor, který by mu nabídl pomoc, včetně řešení bytové problematiky. Ale zde narážíme na nezájem většiny těchto lidí o pomoc. Protože v tomto procesu již musí splňovat jakási kritéria a řídit se jakýmisi pravidly.

Bohužel tohoto „výbuchu“ a tlaku se zalekli zákonodárci, úřady práce nevěděly, jak postupovat, a proto pan ministr Chovanec, zodpovědný za výklad legistativy ČR, změnil svůj původní názor na výklad zákona o hmotné nouzi, konkrétně tvrzení, že stanovisko obcí je závazné a paní ministryni Marksové napsal, že je nezávazné. Znamená to, že úřady práce ho budou po obcích požadovat, ale nemusí se jim řídit. A proto se ptám, proč není vůle státu situaci řešit…

Petra Bernfeldová, starostka městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz

Sdílejte článek