Primář a politik Tomáš Málek: Poslední měsíce byly zkouškou zdravotnictví - rozhovor

22.06.2020 DOMŮ

Poslední měsíce podle něj naplno ukázaly nejen sílu a vyspělost, ale také neduhy soudobého zdravotnictví – nedostatečnou spolupráci mezi nemocnicemi, personální nedostatek lékařů a sester, který se ještě zvýraznil, a podfinancování úkonů ze strany zdravotních pojišťoven.

"Přínos naopak spatřuje v Lékařské fakultě Ostravské  univerzity, která je velkou zásobárnou místních nemocnic a bez níž by si regionální zdravotnictví jen stěží dokázal představit. "Těší mě, že u nás mladí lékaři po studiích setrvávají. Je tady navíc spousta mimoostravských absolventů, kteří tady přišli studovat a už v Ostravě zůstali. To je přece paráda. Navíc jsou to chytří, vzdělaní lidé, kteří tomuto regionu něco dají," soudí Tomáš Málek, původem z Olomouce, avšak posledních asi třicet let hrdý Ostravan. Dvaapadesátiletý lékař začínal v roce 1992 na pozici anesteziologa v městské nemocnici na Fifejdách.

Jak na vašem oddělení vnímáte poslední měsíce a koronavirovou situaci?Vyčlenili jsme v nemocnici jeden provoz pro pacienty, kteří byli rizikoví a mohli by být potenciálně nakažení. V podstatě jsme za stavu, kdy nemálo personálu muselo zůstat doma se svými potomky, postavili jedno nové oddělení, což byl heroický úkol. Ale zvládli jsme to. Lékaři a sestry, kteří na tomto oddělení pracovali, si zaslouží velké ocenění. Museli fungovat s respirátory, v ochranných pláštích a brýlích, což byla situace, která se vymykala všemu, co jsme dosud zažili. Vydržet v tom skafandru je náročné fyzicky i psychicky.

Měli jste na oddělení někoho pozitivního?Přímo na ARO jsme neměli pozitivního pacienta s koronavirem. Byli ale na "covidovém" oddělení, o kterém jsem mluvil, odkud byli přeloženi na infekční oddělení. Naštěstí nedošlo k přetížení systému, takže v tomto případě fungovala spolupráce dobře. Stejně jako ostatní zdravotnická zařízení jsme ale byli zasaženi zvýšenými bezpečnostními opatřeními. Byli jsme důslední, protože rozšíření nákazy mezi zdravotníky by mohlo vést k výraznému omezení provozu nemocnice. Ale zvládli jsme to perfektně, naše laboratoř má naštěstí k dispozici vysokou testovací kapacitu. Bylo to ale velmi náročné a stresující.

Co je z vašeho úhlu pohledu pro následující měsíce nejdůležitější? A skutečně se budeme muset s koronavirem naučit žít?Nejzákladnější charakteristika koronaviru je to, že o něm nikdo nic moc neví. Osobně si myslím, že ano. Máme s ním ale pořád málo zkušeností. Kdykoliv musíme být připraveni i nadále na našem oddělení takového pacienta ošetřit. Budeme si muset udržet disciplínu, což bude náročné. Bude to na nás.

Když už nic jiného, tak to alespoň pomůže minimalizovat výskyt chřipek a jiných sezonních virových epidemií, nemyslíte?Možná ano. Avšak s ostatními chorobami jsme už v minulosti dokázali žít, takže společnost nedodržováním hygienických opatření tolik netrpěla. Avšak u koronaviru je situace vážnější. Nikdo z nás nemá protilátky a virus tak má volné pole působnosti, to je pro něj ideální. Vlastně je zajímavé, že se dosud nic podobného neobjevilo, protože všichni epidemiologové a virologové tohle předpovídali – to, že příští celosvětový problém nastane oblasti virů, které se budou přenášet kapénkovou infekcí. A taky předpověděli, že to může být opravdu velký problém.

Když se řekne primář na ARO, jak by si lidé měli představit váš všední den?Jde o dva navzájem spolupracující obory. Na anesteziologii chodí lékaři uspávat pacienty na sál k chirurgickým výkonům. Druhou složkou je intenzivní neboli resuscitační péče, kterou se dnes už zabývám více. Můj den vypadá tak, že na ranní schůzce rozdělím lékaře na operační sály a oddělení a poté se sám věnuji pacientům na oddělení a v ambulanci.

Povězte mi jako laikovi, je primariát na ARO složitější než na jiných lékařských odděleních? Přece jen zejména na ARO se hovoří o spěchu a stresu…To si nemyslím, každé lékařské odvětví má své složitosti. U nás situace nepočkají a spěchají, ale na to jsme zvyklí a na jiných odděleních mají zase své situace a své stresy. Takhle jsem to nikdy nebral. Každý člověk se musí přizpůsobit tomu, co dělá. Paradoxně největší problém, který všichni primáři řešíme, spočívá v nedostatku pracovních sil – lékařů i sester. S tím se potýkají všechna zdravotnická zařízení.

Pomohlo by podle vás tento problém vyřešit to, na co Češi slyší a co je zdánlivě nejjednodušší – tedy zvýšení platů, nebo je podle vás nutná celková reorganizace zdravotnictví?Určitě by pomohla lepší organizace celého českého zdravotnictví a posílení lékařských fakult. Samozřejmě i platová opatření mají svůj význam a já bych byl ten poslední, kdo by řekl, že ne. Faktem ale je, že ve chvíli, kdy je lékařů málo, jich prostým zvýšením platu nepřibude. Lékaři a sestry si zaslouží přidat, ale problém to nevyřeší. Částečně to ale pomůže tomu, že lékaři z nemocnic nebudou odcházet, což se děje. Daleko potřebnější by ale byla celková reorganizace zdravotnictví.

Jakou cestou?Stát by měl lépe nastavit systém financování. V první řadě by neměl dopustit, aby existovaly zdravotní úkony, na kterých zdravotnická zařízení prodělávají. To přeci není možné. De facto tím stát vede zdravotnická zařízení do deficitu. Tohle je systémová chyba. Není však lehké stanovit cenu, kolik daný úkon skutečně stojí. Navíc náklady na zdravotní péči stále rostou. Rovnost ve financování nemocnic je základ.

Když jste nakousl téma lékařských fakult, jak vnímáte tu naši ostravskou?ARO je, když to řeknu jednoduše, velkým odběratelem studentů medicíny v Ostravě. My jsme spokojení s tím, jak lékařská fakulta v Ostravě funguje. Minimálně ten výsledný produkt, což jsou lékaři, kteří u nás nastoupili, je skvělý a nemáme s ním žádný problém. Kdyby se měla lékařská fakulta rušit, mělo by to na celý region velmi, ale opravdu velmi negativní dopad. Prohloubil by se nedostatek lékařů a byl by to špatný signál i pro potenciální zájemce o bydlení a usídlení se v tomto regionu. Samozřejmě vůbec nehájím kauzy, o kterých se v souvislosti s lékařskou fakultou mluví. Nelze to ale řešit zadupáním fakulty do země.

Jsou absolventi Ostravské lékařské fakulty dlouhodobou oporou regionálních zařízení, nebo časem odcházejí?Musím říct, že tady u nás skutečně zůstávají. Jsou to lidé, kteří zde vyrostli, pocházejí z Ostravska, což je velká výhoda. Je tady navíc spousta absolventů původem ze Slovenska, kteří tady přišli studovat a už v Ostravě zůstali. To je přece paráda. Lékařskou fakultou přitahujeme lidi na Ostravsko, navíc jsou to chytří, vzdělaní lidé, kteří tomu regionu něco dají. Ostatně i já jsem původem z Olomouce.

Co vás coby lékaře přimělo vstoupit do politiky? Nebo vnímáte tyto sféry odděleně – přes den jste lékař a ve "volném" čase politik?Vůbec to spolu nesouviselo. Jako obyčejný člověk jsem chtěl pomoct v komunální politice. Nic nadregionálního měnit nechci a se zdravotnictvím to původně nijak nesouviselo. Prostě jsem kolem sebe viděl věci, se kterými jsem nesouhlasil, a rozhodl jsem se, že se to pokusím změnit.

Povězte, co chcete jako politik změnit?Když jsem do komunální politiky před deseti lety vstupoval, byla to snaha vymýtit korupci a klientelismus, na čemž si naše hnutí Ostravak bytostně zakládá. Korupce je mor. Prostě jsem si řekl, že když budu jen sedět a nadávat, tak nic k lepšímu nezměním. Nic víc, nic míň.

Z klišé vymýtit korupci a klientelismus se ale za těch deset let určitě vyklubalo něco víc. Daří se vám, podle vašeho mínění, stanovená předsevzetí plnit?V politice se daří něco plnit vždy, když se dostanete do vedení územně správního celku a máte na to potřebný čas.

Což je případ i vašeho hnutí…Ano, myslím si, že se nám v Ostravě spousta věcí podařila, byť málokdo z nás si asi dovedl představit, s jak velkou setrvačností věci v komunální politice fungují. Že trvá opravdu dlouho něco změnit. Vždy, když na radnici přijde nový politik, ještě poměrně dlouhou dobu sklízí to, co zaseli ti před ním. Potom je těžké rychle měnit směřování parníku, když už se rozjel. Trvá to velmi dlouho.

Co je podle vás z těch viditelných věcí ještě potřeba změnit?Životní prostředí a ovzduší. Mít v centru města koksovnu určitě není správné. Také prstenec továren se musí více snažit udržet provoz ekologicky na úrovni dnešní doby, což řada z nich stále nedělá. Lidé se musí cítit ve městě vítáni, aby v něm bydleli rádi.

 




Ostravak na facebooku Ostravak na twitteru Ing. Leopold Sulovský, senátor za Ostravak hnutí občanů, volební obvod č. 71 Ostrava
Neváhejte nás kontaktovat
Magdalena Kozubová
tajemník hnutí
+420 725 834 898
tajemnik@ostravak.info
Novinky e-mailem