Stanovy

06.06.2017

Stanovy politického hnutí Ostravak

Úplné znění, přijaté sněmem dne 6. 6. 2017

HLAVA I.
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Čl. 1 Název a sídlo
Název politického hnutí:  Ostravak
Používaná zkratka:   Ostravak
Sídlo:     Ostrava, Moravská Ostrava, Brandlova 1267/6, PSČ 702 00

Čl. 2 Programové cíle
1. Cílem činnosti hnutí je
a. sdružování občanů, kteří usilují o účast na správě věcí veřejných prostřednictvím volených orgánů a naplnění tak svého ústavního práva - být volen
b. vytvoření optimálních podmínek pro život občanů v právním a fungujícím státě, který se opírá o rozvinutou místní a regionální samosprávu
c. výkon veřejných funkcí jako služba občanům při uplatňování demokratických pravidel vládnutí a veřejné správy
2. Hnutí působí především v Moravskoslezském kraji.
3. Hnutí bude usilovat o upřednostňování osobní odpovědnosti nestranných kandidátů před stranicky ovlivňovanou odpovědností kandidátů.
4. Cílem hnutí proto při správě věcí veřejných je zejména:
a. Usilovat o rovné příležitosti realizace občanů či jejich sdružení a spolků a vytvářet tak předpoklady pro odpovědnou správu věcí veřejných.
b. Prosazovat obnovu demokratických hodnot, jako jsou svoboda, rovnost, právní řád a právní stát, ve společnosti.
c. Požadovat omezení byrokracie, zasazovat se o decentralizaci výkonu veřejné moci a o prosazení principu subsidiarity.
d. Odmítat regulaci bránící občanům podílet se na efektivním fungování veřejné správy.
e. Prosazovat průhlednost veřejného života, potírání korupce a obnovovat důvěru v právní řád a stát.
f. Vyžadovat odpovědnost jednotlivce vůči sobě samotnému a společnosti jako celku.
g. Odmítat veškeré projevy národnostní, náboženské a rasové nesnášenlivosti.
h. Prosazovat rozšíření užívání prvků přímé demokracie a zapojení veřejnosti do rozhodování.
5. V otázkách dotýkajících se národního hospodářství, ekonomie a sociální politiky prosazuje hnutí principy individuální odpovědnosti občanů, jejich rovných šancí a hájí tržní principy s nezbytným sociálním akcentem a nedotknutelnost soukromého vlastnictví.
6. Hnutí svým působením prosazuje ochranu životního prostředí pro zachování budoucím generacím a ochranu tradic.
 

Čl. 3 Jednání jménem hnutí
1. Statutárním orgánem hnutí je jeho představenstvo. Za představenstvo jedná navenek jménem hnutí samostatně předseda představenstva nebo společně dva členové představenstva, z nichž alespoň jeden je místopředsedou představenstva.
2. Podepisování za hnutí se děje tak, že k vytištěnému nebo předepsanému názvu hnutí a jménům jednajících osob připojí jednající osoby své vlastnoruční podpisy a uvedou funkci v hnutí.
3. Ostatní členové hnutí nebo jeho pracovníci mohou činit právní úkony jménem hnutí vyplývá-li jejich oprávnění jednat za hnutí z vnitřních předpisů hnutí a z jejich funkce a je-li takovéto jednání v souladu s obecně závaznými právními předpisy nebo na základě udělené plné moci.
 

Čl. 4 Orgány hnutí
Hnutí má tyto orgány:
a. sněm,
b. představenstvo,
c. dozorčí rada,
d. rozhodčí výbor,
e. městská rada,
f. místní sdružení.
 

Čl. 5 Neslučitelnost funkcí v hnutí
1. Člen dozorčí rady či rozhodčího výboru nemůže být v zaměstnaneckém či obdobném poměru k hnutí.
2. Výkon funkce člena představenstva, člena dozorčí rady a rozhodčího výboru jsou neslučitelné.

HLAVA II.
ČLENSTVÍ

Čl. 6 Žádost
1. Žádost o členství může podat pouze občan České republiky, který
a. dosáhl věku osmnácti let,
b. není zbaven nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům,
c. nevykonává funkci, s níž je podle zákona neslučitelné členství v politické straně nebo v politickém hnutí,
d. není členem jiné politické strany nebo politického hnutí a který zároveň splňuje kriteria stanovená pro výkon některých funkcí (způsobilost být členem) zákonem č. 424/1991 Sb, o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů,
e. nebyl v minulosti pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, ani nebyl obžalován ze spáchání úmyslného trestného činu ke dni podání přihlášky do hnutí,
f. nebyl členem strany ani hnutí propagující násilí nebo sociální, rasovou, genderovou, sexuální nebo náboženskou nesnášenlivost a ani za ně nekandidoval.
2. Členství lze udělit, pokud žadatel nebyl v minulosti vyloučen z hnutí. Pokud byl v minulosti vyloučen, k návrhu žadatele se musí kladně vyslovit sněm.
 

Čl. 7 Řízení o udělení členství
1. Orgánem rozhodujícím o přijetí za člena hnutí je městská rada. Městská rada posoudí, zda žadatel splňuje formální podmínky člena hnutí dle čl. 6 odst. 1, jejichž splnění se prokazuje listinami osvědčujícími stanovené podmínky a čestným prohlášením žadatele o členství.
2. Je-li žádost po formální stránce bezvadná, bude zaregistrována, městská rada zahájí přijímací řízen&´ a o žádosti žadatele rozhodne nejpozději do 2 let od zahájení řízení. Orgán rozhodující o přijetí posuzuje žádost zejména s ohledem na důvěryhodnost a bezúhonnost žadatele. Rozhodnutí městské rady lze napadnout odvoláním podaným do patnácti dnů od rozhodnutí k představenstvu. Rozhodnutí představenstva je konečné. Odvolání má odkladný účinek.
3. Odvolání proti rozhodnutí městské rady ve věci přijímacího řízení může podat kterýkoli člen hnutí.
4. Novou žádost lze podat nejdříve po dvou letech od zamítnutí žádosti o členství.

 

Čl. 8 Vznik členství
1. Členství v hnutí vzniká ke dni rozhodnutí  městské rady o přijetí za člena hnutí a zaplacením členského příspěvku.
2. Členové se sdružují v místních sdruženích dle jejich trvalého bydliště. V odůvodněných případech může o výjimce z tohoto ustanovení na žádost  místního sdružení rozhodnout městská rada.
3. Pokud v místě trvalého bydliště člena neexistuje místní sdružení, zařazuje se tento člen do sdružení bez místní příslušnosti, které řídí předseda hnutí.

Čl. 9 Členská agenda
1. Představenstvo vede agendu všech členů hnutí, která obsahuje jméno a příjmení, datum narození, bydliště, aktuální kontaktní údaje a den vzniku členství.
2. Za správu agendy členů je zodpovědný určený člen představenstva hnutí.

Čl. 10 Pozastavení členství
1. Na základě písemné žádosti člena doručené rozhodčímu výboru či z podnětu orgánu hnutí může být členství člena hnutí pozastaveno. Členství je pozastaveno a obnoveno dnem uvedeným v rozhodnutí orgánu rozhodujícímu o pozastavení členství.
2. Po dobu pozastaveného členství jsou členovi pozastavena všechna práva a povinnosti, jež jsou spojena se statusem člena hnutí.

Čl. 11 Zánik členství
Členství zaniká
a. úmrtím,
b. dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o zbavení či omezení způsobilosti člena k právním úkonům,
c. dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu, jímž byl člen hnutí odsouzen pro spáchání úmyslného trestného činu,
d. písemným prohlášením o vystoupení z hnutí, a to dnem doručení městské radě  anebo dnem, který je v prohlášení uveden, ne však dříve než dnem doručením o vystoupení z hnutí městské radě,
e. rozhodnutím o vyloučení (čl. 14),
f. dnem, který bezprostředně předchází vzniku členství člena hnutí v politické straně či v jiném politickém hnutí.

HLAVA III.
PRÁVA A POVINNOSTI ČLENŮ

Čl. 12 Členská práva
Člen má právo v souladu s těmito stanovami
a. na informace o činnosti hnutí,
b. obhajovat a prosazovat své názory,
c. podílet se na projednávání všech záležitostí, týkající se činnosti hnutí,
d. podávat návrhy, stížnosti, dotazy a má právo být informován o jejich vyřízení či řešení,
e. hlasovat, volit, být volen a delegován do orgánů a funkcí ve hnutí,
f. kandidovat za hnutí a navrhovat kandidáty hnutí pro volby do zastupitelských sborů,
g. na pozastavení členství v hnutí v případech, kdy o to žádá,
h. účastnit se jednání všech orgánů hnutí, pokud se rozhoduje o jeho osobě, bez práva hlasovacího.

Čl. 13 Povinnosti člena
Člen je povinen
a. podporovat politický a volební program hnutí a podílet se na jeho prosazení,
b. vykonávat odpovědně funkce, do nichž byl zvolen,
c. dodržovat interní normativní předpisy hnutí přijaté v souladu se stanovami a respektovat jiná nezávazná usnesen&´ orgánů hnutí,
d. platit členské příspěvky ve stanovené lhůtě a výši, pokud tuto povinnost ukládají stanovy
e. sdělit neprodleně písemně změnu údajů uvedené na členské přihlášce,
f. oznámit neprodleně, že je proti členovi na základě postupu orgánů veřejné moci, vedeno řízení, jež může vyústit v rozhodnutí o vině člena a které může mít nepříznivý dopad na hnutí.

Čl. 14 Disciplinární delikty a sankce
1. Člen může být z hnutí vyloučen, jestliže
a. závažným způsobem porušil stanovy hnutí,
b. svým chováním na veřejnosti či způsobem výkonu veřejné funkce nebo svého povolání (podnikání) opakovaně a závažně poškodil nebo ohrozil pověst hnutí,
c. svým jednáním opakovaně výrazně poškozuje dobré jméno hnutí,
d. uvedl nepravdivé údaje v čestném prohlášení na členské přihlášce,
e. byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin.
2. Členství člena může být pozastaveno na dobu určitou, pokud
a. se člen měl dopustit jednání popsaného v odst. 1 písm. a) až d), je-li toto dočasné opatření odůvodněno intenzitou a rozsahem provinění,
b. bylo proti členovi zahájeno trestní řízení.
3. Návrh na vyloučení či pozastavení členství může podat kterýkoli orgán hnutí, s výjimkou představenstva,  rozhodčímu výboru; doručením návrhu na adresu sídla hnutí je zahájeno řízení.
4. Rozhodčí výbor o návrhu rozhodne ve lhůtě do šedesáti dnů od doručení. Člen má právo v řízení využít služeb právní pomoci. Rozhodnutí se doručuje navrhovateli a členovi.
5. Rozhodnutí o pozastavení členství, nebylo-li vydáno k žádosti dotčeného člena, lze napadnout odvoláním podaným do patnácti dnů od doručení rozhodnutí k představenstvu. Rozhodnutí představenstva je konečné. Odvolání nemá odkladný účinek.
6. Rozhodnutí o vyloučení členství lze napadnout odvoláním podaným do patnácti dnů od doručení rozhodnutí o vyloučení k představenstvu. Rozhodnutí představenstva je konečné. Odvolání má odkladný účinek.
7. V případě méně závažného provinění může rozhodčí výbor udělit napomenutí.

HLAVA IV.
ORGÁNY HNUTÍ A JEJICH PŮSOBNOST

Čl. 15 Rozhodování orgánů hnutí
1. Orgány hnutí rozhodují nadpoloviční většinou všech členů, není-li dále stanoveno jinak. Orgány hnutí jednají v souladu s jednacími řády a jsou ustanovovány podle volebních řádů; tyto řády jakožto interní normativní směrnice jsou přijímány představenstvem, není-li stanovami uvedeno jinak.
2. Orgány hnutí jsou usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejich členů.
3. Není-li orgán hnutí usnášeníschopným dle odst. 2 tohoto článku, lze svolat náhradní jednání nejdříve za patnáct dnů ode dne konání původního jednání, nezkrátí-li představenstvo svým rozhodnutím tuto lhůtu ve stavu nezbytné nutnosti.
4. Pokud ani na náhradním jednání nebude orgán hnutí usnášeníschopným dle odst. 2 tohoto článku, svolá představenstvo do 10 dnů druhý náhradní termín ode dne konání prvního náhradního jednání, nezkrátí-li představenstvo svým rozhodnutím tuto lhůtu ve stavu nezbytné nutnosti.
5. Druhé náhradní jednání je schopné se usnášet, je-li přítomna alespoň jedna třetina všech členů nebo delegátů. Na tomto jednání rozhoduje orgán hnutí nadpoloviční většinou přítomných členů.
6. Za řádné svolání jednání orgánu hnutí odpovídají předsedové těchto orgánů.
7. Funkční období členů volených orgánů hnutí a volených funkcionářů počíná jejich zvolením a je dvouleté; funkční období se prodlužuje výhradně do doby zvolení nových členů těchto orgánů a funkcionářů, a to nejvíce o 6 měsíců rozhodnutím orgánu, jehož jsou členy.
8. Před uplynutím funkčního období končí výkon funkce odstoupením, odvoláním nebo ztrátou volitelnosti.
9. Volby předsedů, místopředsedů či kandidátů na kandidátní listiny hnutí je možné provádět distančním způsobem, pokud se nepodaří svolat příslušný orgán, jenž uvedené funkcionáře volí, v usnášeníschopném počtu, nebo pokud vysoký počet členů svolání orgánu, jenž uvedené funkcionáře volí, neumožňuje. Distanční volba je zahájena svoláním orgánu, na němž jsou představeni jednotliví kandidáti, v následujících dnech prob&´há volba v určené volební místnosti; přípustný je i korespondenční způsob hlasování.

Čl. 16 Sněm
1. Sněm je nejvyšším orgánem hnutí a je tvořen členy hnutí, přičemž do jeho působnosti patří
a. volit a odvolávat předsedu představenstva, místopředsedu představenstva a členy představenstva, stanovit počet místopředsedů a členů představenstva,
b. volit a odvolávat členy dozorčí rady a stanovit jejich počet,
c. volit a odvolávat členy rozhodčího výboru a stanovit jejich počet,
d. projednávat zprávu o činnosti představenstva a o hospodaření hnutí,
e. projednávat zprávu dozorčí rady,
f. projednávat zprávu o činnosti rozhodčího výboru,
g. sestavovat kandidátní listinu do voleb,
h. schvalovat politický a volební program,
i. schvalovat nejméně dvoutřetinovou většinou stanovy a jejich změny,
j. schvalovat statut rozhodčího výboru,
k. schvalovat statut dozorčí rady,
l. schvalovat jednací, volební a hlasovací řád hnutí.
2. Jednání sněmu svolá předseda představenstva bezodkladně, pokud je zapotřebí řešit otázky spadající do působnosti sněmu, jinak na žádost alespoň jedné třetiny členů hnutí. Pokud předseda představenstva nesvolá sněm do jednoho měsíce od doručení žádosti na adresu sídla hnutí, svolá jej kterýkoliv člen představenstva.
3. Sněm rozhoduje o rozpuštění hnutí, sloučení s jinou politickou stranou a politickým hnutím nebo jiném zániku hnutí v souladu s obecně závaznými právními předpisy.

Čl. 17 Představenstvo hnutí
1. Představenstvo hnutí (dále jen „představenstvo“) je výkonným orgánem hnutí a je statutárním orgánem hnutí.
2. Členy představenstva s hlasem rozhodujícím jsou
a. předseda,
b. místopředsedové,
c. členové.
3. Představenstvo se schází nejméně jednou za tři měsíce a svolává jej předseda, který řídí jeho jednání.
4. Představenstvo řídí činnost hnutí a vykonává právo hospodaření. Předseda předsedá schůzi sněmu a zabezpečuje přípravu podkladů pro jeho jednání,zabezpečuje plnění usnesení orgánů hnutí a jedná navenek za hnutí.
5. Představenstvo jmenuje hospodáře hnutí, který odpovídá za hospodaření s majetkem hnutí, za dodržení rozpočtu hnutí, za řádné vyúčtování příjmů a výdajů hnutí.
6. Představenstvo určí ze svých řad člena, který povede agendu členů a podaných přihlášek do hnutí.
7. Jednání představenstva svolá předseda na žádost kteréhokoliv člena představenstva. Pokud předseda představenstvo nesvolá do jednoho měsíce od doručení žádosti na adresu sídla hnutí, svolá je kterýkoliv člen představenstva.
8. S hlasem poradním se mohou zúčastnit jednání představenstva
a. předseda rozhodčího výboru,
b. předseda dozorčí rady.
Předseda může přizvat další hosty.

Představenstvo
a. je oprávněno jednat jménem hnutí v souladu s čl. 3 odst. 1 stanov (statutární orgán), 
b. je výkonným orgánem a nejvyšším orgánem hnutí v období mezi zasedáními sněmu,
c. je odvolacím orgánem proti rozhodnutí rozhodčího výboru o pozastavení členství nebo vyloučení člena hnutí,
d. zabezpečuje vyhotovení a schválení roční účetní závěrky a zprávy auditora,
e. předkládá sněmu zprávu o činnosti a hospodaření hnutí,
f. schvaluje roční rozpočet hnutí,
g. určuje výši a termín splatnosti členských příspěvků na příslušný rok a určuje náhradní termín pro úhradu členských příspěvků, v případě, že povinnost hradit členské příspěvky ukládají stanovy hnutí,
h. rozhoduje o ustanovení odborných komisí a ostatních poradních orgánů,
i. rozhoduje o návrhu městské rady na stanovení klíče k nominaci delegátů na sněm,
j. rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou stanovami vyhrazeny sněmu.
9. Předseda představenstva, který rovněž může být titulován jako předseda hnutí, je nejvyšším reprezentantem hnutí.
10. Předseda představenstva svolává představenstvo, sněm a předsedá jim. V případě rovnosti hlasů mu patří hlas rozhodující. Předseda představenstva řídí a koordinuje činnost představenstva.
11. Předseda představenstva nebo jím pověřený člen představenstva svolává jednání městské rady.
12. Místopředsedové hnutí zastupují předsedu v jeho nepřítomnosti a vykonávají úkoly z pověření představenstva.

Čl. 18 Dozorčí rada
1. Dozorčí rada
a. je kontrolním a revizním orgánem hnutí, dohlíží na hospodářskou a správní činnost na příslušné úrovni,
b. ze svého středu volí a odvolává předsedu, který jedenkrát za rok předkládá zprávu dozorčí rady příslušnému orgánu hnut&∓´.
2. Dozorčí rada je volena sněmem v počtu jím určeném, nejméně však tříčlenném.

Čl. 19 Rozhodčí výbor
1. Rozhodčí výbor
a. je rozhodčím a smírčím orgánem hnutí, rozhoduje ve sporech mezi členy, orgány a organizačními jednotkami hnutí, pokud jsou zřízeny,
b. ze svého středu volí a odvolává předsedu, který jedenkrát za rok předkládá zprávu o činnosti rozhodčího výboru.
2. Rozhodčí výbor dále
a. závazně vykládá stanovy hnutí,
b. rozhoduje o pozastavení, vyloučení a napomenutí člena hnutí.
Před rozhodnutím o pozastavení a vyloučení člena dle písmene b) si rozhodčí výbor  vyžádá stanoviska dotčených orgánů a osob.
3. Rozhodčí výbor rozhodnutím pozastaví platnost usnesení orgánu hnutí, které je v rozporu s vnitřními předpisy hnutí nebo obecně závaznými právními předpisy. Zároveň vyzve orgán, který toto usnesení přijal, k jeho zrušení či změně a nestane-li se tak, rozhodne o jeho platnosti sněm.
4. Rozhodčí výbor má nejméně tři členy; počet členů výboru stanovuje  sněm.

Čl. 20 Městská rada hnutí
1. Městská rada se zřizuje, když existují více než dvě místní sdružení.
2. Pokud neexistuje městská rada, vykonává její pravomoci představenstvo hnutí.
3. Městská rada hnutí se skládá
a. z předsedy hnutí, může být zastoupen jiným členem představenstva,
b. z předsedů jednotlivých politických klubů, mohou být zastoupeni svými místopředsedy,
c. z předsedů místních sdružení, mohou být zastoupeni místopředsedy místních sdružení.
4. Jednání městské rady se mohou účastnit členové hnutí, kteří jsou uvolněnými členy zastupitelstev.
5. Městská rada se schází dle potřeby, zpravidla jednou za měsíc.
6. Městskou radu svolává předseda hnutí nebo první místopředseda. Městskou radu je předseda povinen svolat vždy, požádá-li o to písemně více než 1/3 členů městské rady, a to nejpozději do 7 dnů od doručení žádosti adresované předsedovi hnutí na adresu sídla hnutí.
7. Městská rada
a. potvrzuje či ruší návrh místního sdružení na vznik členství,
b. rozhoduje o vzniku místního sdružen&´ na základě písemné žádosti dle čl. 21, odst.3,
c. podává návrh na zrušení místního sdružení k rozhodčímu výboru,
d. navrhuje kandidátní listiny pro Magistrát města Ostravy,
e. navrhuje představenstvu klíč k nominaci delegátů na sněm,
f. dává podněty k projednání představenstvu a spolupodílí se na řízení hnutí mezi sněmy ve shodě s představenstvem.

Článek 20a Politické kluby
Zástupci hnutí Ostravak, kteří byli zvoleni do zastupitelstev obcí a městských obvodů, si ustavují své politické kluby. Předsedové  a  místopředsedové  jednotlivých politických klubů jsou voleni nadpoloviční většinou hlasů členů jednotlivých politických klubů.

Čl. 21 Místní sdružení hnutí
1. Místní sdružení mohou být zakládány na základě místní příslušnosti (trvalého bydliště) členů hnutí dle jednotlivých městských obvodů stanovených Statutem města Ostravy.
2. Místní sdružení musí být tvořeno nejméně 5 členy hnutí.
3. Místní sdružení vzniká na základě usnesení příslušného počtu členů hnutí o vytvoření místního sdružení. Městská rada rozhodne o vzniku místního sdružení na základě předložené žádosti o její udělení. Rozhodnutí  o vzniku místního sdružení je účinné dnem doručení pověřenému členu hnutí, zmocněnému k jednání za členy hnutí, kteří se usnesli na vytvoření místního sdružení.
4. Místní sdružení zaniká
a. usnesením sdružení o svém rozpuštění,
b. v případě, že počet členů místního sdružení  klesne pod předepsaný počet 5 členů na dobu delší než 3 měsíce,
c. z podnětu podaného členem hnutí k rozhodčímu výboru. Rozhodnutí rozhodčího výboru lze napadnout odvoláním podaným do patnácti dnů od rozhodnutí k představenstvu. Rozhodnutí představenstva je konečné. Odvolání má odkladný účinek.
5. Místní sdružení se schází dle potřeby, nejméně jednou za 3 měsíce.
6. Jednání místního sdružení svolává předseda místního sdružení nebo první místopředseda. Jednání místního sdružení je předseda povinen svolat vždy, požádá-li o to písemně více než 1/3 členů místního sdružení, a to nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti adresované předsedovi místního sdružení na adresu sídla hnutí.
7. Jednání místního sdružení jsou oprávnění se zúčastnit členové předsednictva hnutí.
8. Místní sdružení
a. odpovídá za činnost místního sdružení v daném městském obvodě,
b. navrhuje kandidáty na vznik členství,
c. navrhuje vyloučení člena z hnutí,
d. navrhuje kandidátní listiny pro kandidátku ve svém městském obvodě,
e. navrhuje pozastavení členství v hnutí.
9. Předseda  místního sdružení
a. je odpovědný představenstvu a sněmu hnutí,
b. je odpovědn&´ místnímu sdružení, kterému předsedá,
c. je odpovědný za hospodaření místního sdružení,
d. je členem městské rady,
e. svolává jednání  místního sdružení.
10.   Místopředseda  místního sdružení
a. v případě neúčasti předsedy zastupuje místní sdružení na jednání městské rady,
b. místopředseda místního sdružení zastupuje v době nepřítomnosti předsedu a přebírá pravomoci předsedy v případě, že je mandát předsedy místního klubu ukončen před koncem řádného funkčního období.
11.   Nejvyšším orgánem místního sdružení je shromáždění. Shromáždění si volí nadpoloviční většinou hlasů předsedu a místopředsedu místního sdružení minimálně jednou za dva roky.



HLAVA V.
USTANOVENÍ O PORADNÍCH ORGÁNECH HNUTÍ

Čl. 22 Poradní orgány hnutí
1. Poradními orgány hnutí jsou odborné komise, komise představenstva a dále kluby zastupitelů na všech úrovních, jejichž členy mohou  být nejméně tři zastupitelé zvolení za hnutí.
2. Poradní orgány se podílejí na přípravě politického a volebního program hnutí. Návrh programu poradních orgánů projedná zástupce poradních orgánů s představenstvem.

HLAVA VI.
USTANOVENÍ O HOSPODAŘENÍ HNUTÍ

Čl. 23 Zásady hospodaření
1. Hnutí odpovídá za své závazky celým svým majetkem.
2. S majetkem hnutí hospodaří na základě schváleného rozpočtu a vnitřních předpisů představenstvo.
3. Roční rozpočet hnutí a jeho změny v průběhu roku schvaluje představenstvo.
4. Rozpočet hnutí na rok musí být konstruován vždy jako vyrovnaný nebo přebytkový.
5. Vnitřní předpisy pro nakládání s majetkem hnutí schvaluje představenstvo.
6. Příjmy hnutí jsou vytvářeny výhradně v souladu s obecně závaznými právními předpisy.
7. Sněm rozhoduje o způsobu naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení hnutí, nejedná-li se o případ podle § 13 odst. 7 zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů. Není-li výše uvedené rozhodnutí Sněmu, připadá majetkový zůstatek plynoucí z likvidace majetku a závazků v případě zrušení hnutí vybrané nadaci (nadačního fondu) podporující obranu a rozvoj lidských práv a svobod.

Čl. 24 Příjmy a výdaje hnutí
1. Příjmy hnutí tvoří
a. příspěvky ze státního rozpočtu České republiky, pokud je stanoví nebo připouští zákon,
b. členské příspěvky, pokud povinnost jejich úhrady ukládají stanovy
c. dary a dědictví,
d. příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku ve vlastnictví hnutí
e. úroky z vkladů,
f. příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí,
g. půjčky a úvěry.
2. Výdaje hnutí jsou
a. existující splatné závazky vůči věřitelům,
b. náklady spojené s plněním zákonných povinností hnutí, zejména s vedením účetnictví, zpracováním výroční zprávy a s jejím ověřením auditorem,
c. nezbytné výdaje na činnost hnutí, zejména mzdy zaměstnanců hnutí, nájemné a cestovné spojené s jednáním orgánů hnutí a náklady na provoz kanceláří, na získávání a předávání informací, pořízení nezbytného majetku hnutí,
d. náklady na volby a volební kampaň,
e. účelné náklady na rozvoj činnosti hnutí, zejména vydavatelskou, přednáškovou a osvětovou činnost,
f. dary nadacím, nadačním fondům, obecně prospěšným společnostem a jiným právnickým osobám, které nejsou založeny za účelem dosažení zisku.
3. Hnutí usiluje o to, aby veškeré své výdaje v kalendářním roce uhradilo z příjmů.
4. Hnutí trvale udržuje svou ekonomickou nezávislost na podnikatelských subjektech i jakýchkoliv zájmových skupinách.
5. Úvěry a půjčky může hnutí přijímat pouze v souvislosti s přípravou voleb a volební kampaní, a to dle podmínek schválených představenstvem.

HLAVA VII.
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Čl. 25 Ustanovení přechodná


Ustavující sněm:
a. schvaluje nadpoloviční většinou všech přítomných jednací a volební řád ustavujícího sněmu, stanovy hnutí a politický program hnutí,
b. volí nadpoloviční většinou všech přítomných:
i. předsedu představenstva,
ii. místopředsedu představenstva, případně další místopředsedy a členy představenstva,
iii. členy dozorčí rady,
iv. členy rozhodčího výboru.
c. orgány zvolené dle odst. 3 písm. b) tohoto článku se ujímají své funkce dnem svého zvolení.

Čl. 26 Ustanovení závěrečná
1. Právní subjektivitu má pouze hnutí jako celek.
2. V případě zrušení hnutí jiným způsobem než sloučením s jiným politickým hnutím nebo politickou stranou vstupuje hnutí do likvidace.
3. Likvidátora jmenuje a odvolává představenstvo.
4. Po skončení likvidace převede likvidátor majetkový zůstatek v souladu s rozhodnutím sněmu, a není-li takového rozhodnutí, poukáže jej ve prospěch jím vybrané nadace (nadačního fondu) podporující obranu a rozvoj lidských práv a svobod. Tímto ustanovením není dotčeno ust. § 13 odst. 7 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.
5. Stanovy byly jednohlasně schváleny všemi členy přípravného výboru hnutí a jsou vyhotoveny ve dvou stejnopisech.
6. Ostatní práva a povinnosti hnutí se řídí ustanoveními obecně závazných právních předpisů, zejména zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.



Ostravak.info Ing. Leopold Sulovský, senátor za Ostravak hnutí občanů, volební obvod č. 71 Ostrava
Neváhejte nás kontaktovat
Magdalena Kozubová
tajemník hnutí
+420 725 834 898
tajemnik@ostravak.info
Odběr článků e-mailem